top of page

Chcete se dozvědět více o generačních rozdílech?

Obrázek autora: Miroslav PekárekMiroslav Pekárek

Už je to skoro rok, co jsem měl možnost představit nové trendy v rámci Card FÓRA ve Špindlerově Mlýně.


Je zajímavé, že ten čas utíká překotnou rychlostí. A to platí i v digitálních platbách. Ale některá dogmata stále platí a fungují a tak stojí za to si je připomenout.


Budoucnost plateb


Čím jsem starší, tím víc bilancuji, co jsem všechno ve svém minulém období udělal dobře a co a co jsem mohl udělat ještě lépe. A tak není náhodou, že v poslední době jsem se začal věnovat výzkumu plateb z pohledu jednotlivých generací. A protože je to stále velice živé téma, budu se snažit se na toto téma zaměřit i dnes. Na počátku jsem použil různé studie z jednotlivých pohledů, které jsou ve finále shrnuté a doplněné o mé vlastní zkušenosti.

Než začnu popisovat jednotlivé trendy je zapotřebí si definovat jednotlivé termíny, jak v obecném pohledu vnímám jednotlivé generace s použitím velice dobrého shrnutí na blogu:https://sebastianchum.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=372981 doplněné o vlastní závěry.


Generace X

"Ve své mladé době měli pocit nevěřit nikomu nad třicet, nacházeli si vlastní cestu. V dobách komunismu nebo těsně po ní si byli schopní opravit auto (starou škodovku 120L, kterou dostali od rodičů) nebo těsně po pádu komunismu se naučit řezat přímočarou pilou značky Bosch, maflem NAREX a zdít zdi pomocí YTONGU. Protože prostě neměli peníze na to, aby si objednali experta, autoservis nebo zedníka. Aby pak svým dětem z generace Z později vykládali, jak všechno dokázali sami a vystavovali to až nad úroveň dnes považované trapnosti především od generace Y."


V produktivním věku pracují X za méně peněz než jejich rodiče a mají celkově více práce, nedostatek dlouhodobých jistot jim nahrazuje vzrůst osobní svobody, protože si stále pamatují, že svoboda nebyla zadarmo. Ve výsledku jde o výrazně postojovou generaci, to znamená že hledají takové hodnoty a významy, které se vyplatí zastávat celý život.

V nejbližším desetiletí nás čeká jejich nástup k moci, což je vidět na nových politických stranách a životních modelech, takzvané hippie/punk ekonomice a novém zájmu o životní prostředí slučitelné se zdravím ekonomiky a jsou ochotni svoje nacionální chování upřednostnit nad rozumným pohledem na věc.

V posledním pětiletí je část z nich unesena sociálními sítěmi, která je pod neustálým tlakem svých generačněstejných členů, která se vůči sociálním sítím až neuvěřitelně vymezuje.


Generace Y

"Proč jsme tady? Jaký má život smysl? Kam směřujeme? Kde mám telefon?"

Lidé narození mezi lety 1980 až 1995, jejichž formativní roky trvají zhruba 25 let. Děti Baby Boom generace a generace X.


Nejčastějším označením Y je "Generation Why?!", což vychází z anglické výslovnosti písmene ypsilon ("Proč?!"). Je to generace otázek a zpochybňování, od které se toho moc nečekalo. Do generace Y se ale připojily dva velké proudy: Zaprvé Echo-Boomers, vlna nových přírůstků způsobená krizí středního věku Boomers a zakládáním rodin na poslední chvíli.


A zadruhé se ukázalo, že Y roste během celé své existence tak nějak postupně a nepředvídatelně, protože se k ní přidávají lidé z celého světa s tím, jak se zvyšuje kvalita života a šíří se určité sdílené životní hodnoty. Y poslouchají podobnou hudbu a znají podobné režiséry, mluví a myslí podobně bez ohledu na to, zda se narodili v Japonsku nebo v Maďarsku. Do Y se tak člověk může zapojit ještě během svého života a zdá se, že Y je překvapivě asi nejsilnější generace po Boomers.


Jako X buduje svět bez rasismu, přináší Y svět bez sexismu. Y chtějí pracovat z domova a zavedli termíny jako urban tribe (typ semknuté městské komunity) nebo downshifting (odmítnutí časově náročných zaměstnání). Mít prostě a jednoduše čas na sebe a své blízké je pro ně priorita, které by neměly stát v cestě staré představy o rodině nebo kariéře. Pro většinu z nich je těžko představitelné založit rodinu v mladém věku.


"Klukům už nehrozila vojna po ukončení školy, a tak si studentský život postupně prodlužovali. Holky, které dlouho hledaly toho nejlepšího partnera narychlo v rámci tikajících hodin sáhnou po partnerovi, se kterým si ve finále nedokážou představit žít celý život. Hlavně, že jim dá vytouženého potomka a nepřemýšlí o tom, zda vztah vydrží až do důchodu."


Říká se, že jde o první generaci, jejíž mozek je silně formován informačními technologiemi a vizí reálné civilizační změny, z čehož vychází dvě častá označení: Y se říká buď Mileniálové, protože prožili přechod tisíciletí a budou definovat to příští, případně Boomerang Generation, protože se neustále vrací k rodičům a přátelům, hledají hlubší hodnoty a žijí klidnějším životem, než se čekalo. Ve velkých firmách si všimli tak velkých rozdílů mezi Y a jejich předchůdci, že se začínají pořádat semináře pro manažery zaměřené na to, jak s Mileniály vycházet a jak využít jejich hlad po zodpovědnosti a účasti na dění. Ačkoliv jde o veskrze tichou a skrývající se generaci.


Nicméně dříve narození Y začínají být neuvěřitelně agresivní v případě tvorby své kariéry jako by si uvědomili, že během svých studentských let jim mohlo něco utéct. Nezažili privatizaci, neustále se střetávají s tím, že občas lze vydělat skutečně veliké peníze, aniž by brali v úvahu jednoduché pravidlo, že vše si člověk musí vybudovat sám a občas také zasloužit. To je ale dáno tím, že někteří z nich už prostě nechtějí na něco dlouho čekat.


Generace Z


"Hmmm," KLIK KLIK CVAK CVAK... "Vyřešeno," KLIK... "Nějaký další problém?"

Lidé narození zhruba v letech 1995 až 2010. Jejich formativní roky budou trvat až 30 let. Děti Baby Boom generace, generací X a Y.


Pokud jsou Y Mileniálové, jsou Z takzvaní "Plurálové", zatím nejroztříštěnější a nejrůznorodější generace. Pokud X věřili, že jim společnost dá šanci zapojit se aktivně do dění podle jejich představ a pokud Y věří, že dokáží společnost potichu změnit zevnitř, zdá se, že Z mají v plánu na společnost zanevřít úplně.

Definováni internetem a multikulturalismem, válkami a finanční krizí, rozpadem rodiny a v podstatě kompletní ztrátou jistot, obracejí se Z k sobě sama a individuální specializaci. Jejich prioritou je vzdělání a rozvoj svých schopností, takže pokračují v individualistickém vývoji nastoleném předchozími generacemi. Sledují raději kanály na YouTube než aby šli ven za kamarády jen tak poklábosit ačkoliv povětšině dávají najevo, jak nemají čas.

Místo výbušné a konzumním šílenstvím posedlé generace hyperaktivních sociopatů přišla generace sebevědomá a soustředěná, se sklony k netrpělivosti a sebestřednosti. Podle zatím nejistých průzkumů jsou Z posedlí přímou zkušeností, takže musí na všechno sáhnout a všechno prožít na vlastní kůži, zároveň ale žijí odděleně a "na Síti".


Jsou intelektuálně vyspělí, dospívající příliš rychle, nechápou termíny jako status quo nebo tradice, a tak nějak v podvědomí cítí, že svůj svět si budou muset vybudovat sami. Ať se totiž učitelé a prodejci snaží jakkoliv, dynamiku Z nemůžou nikdy předběhnout.

V oblasti bezpečnosti (plateb nevyjímaje) vůbec nepřemýšlí nad bezpečností. Komu dávají možnost sdílet jejich pocity, údaje a tak dále. Neznají hranice, kdy někdo dokáže jejich otevřenosti zneužít. Zatím spotřebovávají peníze svým rodičů z X a pozdějších Boomers.


Věří především ve svou schopnost vyřešit každý problém po svém, takže se čekává, že Z bude úplně obcházet tradiční společenská řešení. Pokud vás zajímá, proč vlády a korporace investují tolik peněz do ochrany proti hackerům, bezpilotních kamerových systémů nad městy, různých analyzátorů aktivit občanů a nových bezpečnějších vrstev identifikace, odpovědí některých autorů je "příprava na příchod generace Z". Pokud najdou nějaký společný bod nebo žebříček hodnot (kromě svobody slova a sdílení informací, kterou už teď Z svými podivnými cestami brání zuby nehty tak, jako nikdo předtím), bude svět za 30 let jejich - a pravděpodobně se můžeme připravit na vlnu zatím nejmladších vědců, politiků a dalších veřejných osobností. Otázka je, jestli je vůbec uvidíme a zda nepůjde jen o nezastavitelný tok informací.


Asi to bylo pro Vás dlouhé čtení, ale myslím si, že je důležité si vyjasnit jednotlivé rozdíly mezi generacemi pro pozdější diskuze na téma co Vám digitální platby přinesou, jak je možné je brát nyní v úvahu a kdy skutečně nastane ta vysněná digitální éra.

Než se začnu věnovat digitální éře, tak si musíme projít současnou situaci v jednotlivých trendech v oblasti plateb. V současné době se ukazuje, že použití hotovosti neustále roste.


Ačkoliv jsme zavedli plno inovativních produktův oblasti bezhotovostních plateb, je zde stále vysoké procento lidí, kteří sáhnou po hotovosti. Je tu neustále mnoho členů naší společnosti, kteří nemají pocit, že by měli mít nějaké bankovní konto a když už ho mají, tak to jenom z důvodu, že jejich zaměstnavatel jim nechce vyplácet mzdu v hotovosti, a tak se často stává, že daný člen této skupiny si jednou za měsíc dojde do bankomatu, vybere celou svoji výplatu a tu pak postupně rozpouští pro svoje potřeby.


Pak je tu určitá část lidí, kteří nejsou natolik technicky gramotní (většinou pocházející ze starších generací), kteří už se nechtějí učit novým technologiím a jsou velice konzervativní a nechtějí věřit, že o své peníze nepřijdou, když budou používat moderní technologie.


Vedle toho je tu veliká část inovativců, kteří v rámci svých projektů v různých lokálních a nadnárodních společností včetně vybraných bank začali vytvářet cosi, co chtěli nazvat unikátním řešením s pocitem, že všichni padnou na zadek a začnou používat právě jen tu jejich platební technologii. Tomuto trendu připočítávám zásluhu na vysoké fragmentaci platebního trhu. V tomto ohledu nechci být negativně zaměřený, ale právě tato fragmentace byla vytvářena generací Y, která přestala uznávat to, že až postupným věkem člověk získává opravdové zkušenosti a se svým pocitem patentu na rozum se zasloužili o to, že tu je neuvěřitelné pohnutí mysli po nových aplikacích, které přežívají pouze díky neustálého pumpování peněz ze strany jejich zaměstnavatelů čekajících na zázrak ve formě několikanásobného zhodnocení a nálepky „FinTech“ aniž by si uvědomili, že skutečný „FinTech“ se musí tvořit pro velice širokou škálu uživatelů překračující možnosti lokálního trhu. Bohužel i dnešní praxe ukazuje, že životnost takových to řešení je velice časově omezená a vůbec se mi nechce přemýšlet nad návratností dané investice.


V kontrastu FinTech boomu je tu Regulace. Ta zasahuje také do podmínek svobodného podnikání. Ačkoliv mnohdy měla regulace původní myšlenku liberalizovat trh, nakonec se ukazuje, že trh si poradil sám a mnohdy regulaci postavil proti vůlí své původní myšlenky.

Zdárným příkladem je norma PSD2. Na počátku to vypadalo až skoro neuvěřitelně, že něco takového může vzniknout. Původní snaha bránit evropský trh proti americkým platebním titánům ztroskotal a dnes nad rozlitým mlékem na stole nám nezbývá nic jiného než se toho nějak zhostit. Ať to stojí, co to stojí.


Jedno je ale zcela jasné. Od září bude ze začátku chaos, jak to všechno bude fungovat, ale jak jsme viděli u implementace GDPR vloni v květnu, po roce se vše stabilizovalo, a to se dá očekávat i od normy PSD2.

Jednou z důležitých věcí, které jsem pochopil za poslední rok v oblasti přímých plateb je to, že není radno sdílet určité informace v momentě, kdy nemáte jistotu, kdo sedí proti Vám. Zjistil jsem, že plno organizací a povětšinou ty z velkých bankovních korporátních bank jsou lační po novinkách, po něčem, co by mohlo změnit jejich vlastní budoucnost. Ve jménu své velikosti očekávají, že mladé a inovativní firmy budou více než rádi spolupracovat a prodávat své nápady jednodušeji přes tyto povětšinou velké banky. Ti, co sedí proti Vám pak jsou zástupci starší generace Y, která neměla odvahu a možná ani trpělivost vytvořit něco svého vlastního, a tak hledají svojí roli v rámci různých klubů v rámci velké korporace pro svoje zviditelnění a rádoby se prezentuje, že vítá všechny nové nápady, aby pak ve finále se stali součástí nového týmu „trajberu“ v rámci rádoby předělaných bank a snažili se být úspěšní v rámci pouhé „kopie“ původního nápadu. Až posléze pochopí, že pouze o nápad nejde, že je třeba ho rozvíjet v čase a na to už sami bez původních tvůrců nestačí.


Když se setkáte na druhé straně s někým z generace X, tak je to pro Vás výhra. Protože on ví, co je třeba a co ne, vy máte čas se rozmyslet, zda v určité fázi má cenu dále pokračovat v jednáních a máte možnost se rozmyslet jít v podstatě vlastní cestou, než cokoliv důležitého své protistraně prozradíte.


Výše popsané stanovisko může znít tvrdě, ale taková je holá zkušenost za posledních 12 měsíců na poli PSD2.

Při všech těch bojůvkách na straně bank a „FinTech“ se především poněkud zapomíná na stranu klienta a vlastního použití platebních metod.

Asi nejdůležitějším měřítkem úspěchu bude ve finále chování spotřebitele. A na toho by se nemělo v konečném důsledku zapomínat.

Spotřebitel nepotřebuje žádnou druhou autentifikaci, mladé generace Y a Z vůbec netuší, proč by měli zadávat další ověření jejich totožnosti, když si chtějí na ostrůvku kopit jízdenku na tramvaj a generace X povětšině ani netuší, že by si něco takového mohli koupit přes mobil.


Nebo, když 1 x týdně nakupuje na rohlíku, tak nechce být otravován zadávání a přepisování kódu SMS, když funguje odpovědnost banky za prováděné transakce. A kdyby náhodou někdo zneužil moji kartu a nakoupil na rohlíku, tak přeci se dá dohledat, kam si podvodník poslal svoje „rohlíky“. Jak by řekl klasik: „někde naši soudruzi v Bruselu udělali chybu“.


Ale i tohle přebolí. Věřím trhu a ten si ten svůj ideální svět najde. A nebude to ve finále žádná z generací, která bude hrát prim. Z na to zatím nemá, Y jsou rozpolcení a X začíná být konzervativní a staromódní. Takže se máme na co těšit.


Co nás tedy čeká?


V první řadě půjde o to, jak jednoduchým způsobem zajistit „Strong Customer Autentifikaci“, která se stala noční můrou elektronického placení do zahájení ostrého provozu v září 2019. Na poli dojde k mnoha zvratům v hledání výjimek, aby se získal čas pro finální „frictionless“ řešení.


Mezitím se zahájí využití umělé inteligence a „machine learning“ pro zajištění unikátního rozpoznání osobní identity. V tom dobrém slova smyslu a tím celá bublina SCA jednoduše odpadne.


Zahájí se nové obchodní modely na poli splátkového prodeje (Instalments), které bude jednoduché použít přímo při nákupu anebo v klidu doma na gauči skrze mobilní peněženku a vytvoří prostor pro další svobodné podnikání a hledání marží, jak oživit tak už zregulovaných platební karetní svět.


V rámci „Loyalty“ se vytvoří nové nástroje, jak vrátit spotřebiteli a držiteli platební karty procenta z nákupu po dosažení určité úrovně „Loyalty“.

Dojde k digitalizaci „Cash Managementu“ a možné rozšíření o Cash-Back funkce prostřednictvím PSD2.


Na trh přijdou nové digitálními banky, kterým stačí pouze licence PISP, AISP, aby mohli zahájit ovládání bankovních účtů svých klientů. To pomůže českým bankám se probudit a možná začnou skutečně zhodnocovat vklady svých klientů a skutečně si vážit každého klienta a nečekat jen na poplatky za vedení účtu a výběru z cizích bankomatů a začnou být skutečně inovativní.


Díky náročné implementaci SCA a PSD2 se zde vytvoří přetlak na poli udržet spokojenost zákazníka i za cenu vytvoření nových platebních schémat.

Co však tu zůstane je konzervativní část generace Boomers a X pro dalších 10 let, takže není nutné se strachovat, že by zanikly platební karty, bankomaty, a tradiční způsoby platebního světa.


Nicméně i tyto tradiční kanály mohou náležitě využít digitalizace prostřednictvím mobilních telefonů a zajistit si pevné umístění na trhu. O to víc, že na rozdíl od fragmentovaných řešení, společnosti jako jsou VISA anebo Mastercard budou mít vždy náskok přijít s něčím novým a je jedno jestli prostřednictvím bank anebo prostřednictvím nových moderních „FinTech“ společností. Dokladem je Google Pay a Apple Pay.


Já osobně jsem rád, že mohu být u toho a 24/7/365 se věnovat inovativním potřebám našeho platebního trhu ve smyslu: „co Tě nezabije, to Tě posílí“. A dále udržuji své krédo: „Žij a nezapomínej“ *


Miroslav Pekárek

Inovátor a zakladatel několika společností propojující tradiční a netradiční platby. Zakladatel nové vlny Digitálního Acquiringu a platformy PayLikeMe! (plať si, jak chceš!).

4 zobrazení0 komentářů

Comments


bottom of page